Hodil by se vám tip na zábavnou logopohádku, při které kromě výslovnosti děti procvičí i tělo? Vyzkoušejte pohádku O Nanynce, kde se skloubí pohyb, logopedie i hromada zábavy.
O Nanynce
Na malém palouku pěnkava hopká, PÍ PÍ PÍ volá, na okno klopká.
-(skáčeme snožmo)
V chalupě malinké bydlí tam máma, na okně voní plech s buchtama.
-(otáčíme hlavu do stran a čicháme)
Táta je Tonda, topení montuje, TÝ TÝ TÝ, DÝ DÝ DÝ u toho notuje.
-(kroužíme zápěstím)
Mají dva kluky, Vénu a Vildu, běhají den co den na kopec Kvildu.
-(běžíme)
Fotí tam fialky na mobilní telefon, dumají nad tím, jak udělat xylofon.
-(plácáme se do kolen)
Potkali babku, jmenuje se Běta, oba hned nabádá, ať jdou do světa.
-(předkloníme se)
Komu by se chtělo, v dálku jít po vlastních, KL KL KL KL KL KL, pojedou na koních.
-(zvedáme kolena vysoko, jako koníci)
Gumáky si obují a hop na koně, mango do kapsy, co leželo v kůlně.
-(skáčeme po jedné noze)
Jedou a jedou, dál a dál, v Duchcově bude veliký bál.
S Nanynkou oba dva tanec by chtěli, škoda je veliká, že jsou tak nesmělí.
-(točíme se dokola)
Po schodech spěchají, zhluboka dýchají.
-(hluboký nádech, dlouhý výdech)
Hola, hoši, hola, Nanynka je volá, jeden tanec, jémine….Bez bot!!! Snad nám to promine.
Ťapy, ťap, ťapy, ťap, ten kdo tančí, ten je chlap.
-(děláme malé krůčky)
Nanynka, dívka je spanilá, Vildovi hodně se líbila.
Véna, nikdy by nemyslel, že na něžnou dívku někdy by pomyslel.
-(ukláníme se na jednu a na druhou stranu)
Láskou se zapálila oběma lýtka, od koho asi je z Lilií kytka?
Véna či Vilda si její city získá? Slavík o půlnoci píseň smutnou píská.
-(máváme křídly jako pták)
Véna jí nosí ze slunečnic květy, do ouška šeptá jí líbezné věty.
-(z dřepu rosteme jako slunečnice)
Vilda zas peče jí čokoládové koláče, dlaně má spálené od teplého pekáče.
-(foukáme si dlaně)
Nanynka z toho má teď těžké spaní, každému napíše milostné psaní.
Píše, že neví, kdo se jí líbí, dá si teď chvíli čas, než něco slíbí.
-(úklon hlavy vlevo a vpravo)
Sedí u záhonu, na ty dva myslí, za hlávkou zelí ji sledují dva sysli.
-(sedneme si)
Vidí to užovka, želva, žába i žížala, všichni tu znají Nanynku od mala.
-(skáčeme jako žába)
Kdo pomůže Nanynce v lásce se vyznat, kdo se jí líbí víc, jak jen to má poznat.
Vymýšlí úkoly, co chce jim dát, aby tak poznala, kdo má ji opravdu rád.
Když v tom se setmělo, vítr se zvedl, na královskou zahradu velký drak sedl.
-(zařveme jako drak UAAAA)
Princeznu Nanynku zahalil černý mrak, do spárů svých drapnul jí hrozný drak.
Který z těch reků princeznu zachrání, král mu ji milerád dá hned za paní.
Véna se strašně lekl a hned roha vzal, to Vilda hned zachránit ji se hnal.
-(utíkáme)
Vyskočil na oře, držel se hřívy, k jeskyni zamířil, tam budou se dít divy.
Příšero, vylez ven, teď boj bude! Zbude tu po tobě jen pole rudé!
Přemohl draka, Nanynku zachránil, na konci října se s ní oženil.