Základní principy prevence násilí v dětském věku

Násilí mezi dětmi i ze strany další osoby má bohužel stále vzestupnější tendenci. Podle oficiální studie nazvané „Přehled znalostí o násilí mezi mládeží: trendy, strategie a reakce v členských státech EU“ z roku 2006 je nejčastěji formou násilí mezi dětmi napadení.

Proto se ve státech EU začal klást stále větší důraz na prevenci než na samotné řešení již realizovaných případů násilí. Objevuje se také stále větší tlak veřejnosti, aby se trestní odpovědnost dětí a mládeže snižovala tak, aby tito pachatelé mohli být posuzováni podle podobných kritérií a s podobnou přísností, jako dospělí pachatelé násilné činnosti.

Prevence násilí se dá rozdělit do třech kategorií:
  1. Primární prevence – zaměřená na prevenci násilí dříve, než k němu dojde.
  2. Sekundární prevence – zaměřená na osoby, u nichž existuje vysoké riziko viktimizace nebo naopak páchání násilí.
  3. Terciální prevence – zaměřená na osoby, které se již staly obětí násilí nebo byly samy pachatelem násilné trestné činnosti.

Dětské programy Antibully a C.A.T.S. spadají primárně do první a druhé kategorie prevence. Pro úplnost lze uvést, že systém F.A.S.T. Defense, pod který zmíněné programy spadají, obsahuje také programy pro dospělé, které se ukázaly velmi účinné i v oblasti terciální prevence (používají se například také při zmirňování následků PTSD (posttraumatická stresová porucha) a pomáhají válečným veteránům se navrátit do běžného života).

Příčiny nárůstu násilí, kterým jsou zasaženy děti, se dají rozdělit do dvou oblastí. Násilí ze strany dospělé osoby (doma, při pobytu na ulici, v přírodě apod.) a násilí mezi dětmi.

Násilí mezi dětmi má následující příčiny:
  • Ekonomické – jedná se o ekonomickou nerovnost mezi dětmi, který je patrná například ve škole, kdy jedno dítě má nejnovější model mobilu či tabletu, zatímco jeho spolužák buď mobil vůbec nemá (z jakýchkoliv důvodů), případně má model, který již není „IN“. Vzniklá frustrace pak může vést k násilnému jednání (více si o frustraci a agresi řekneme v kapitole Agrese u dětí).
  • Politické – děti, po vzoru svých rodičů, se přestávají zajímat o veřejné dění a možnost jeho ovlivnění. Nejsou podporovány komunitní aktivity a to následně může vést k rezignaci a frustraci, která je častým spouštěčem násilí.
  • Sociální / kulturní – zde je možné zmínit následující podskupiny, ve kterých je častý výskyt násilí a děti se stávají agresory nebo oběťmi násilí
    • děti ze sociálních menšin (např. Romové)
    • děti z neúplných rodin (kde dítě postrádá např. mužský vzor)
    • děti z či nefunkčních (kde je například běžné domácí násilí)
    • děti, které začaly užívat drogy, ať už se jedná o nelegální drogy (crack, pervitin, apod.), či alkohol a cigarety (a získání financí na ně opět často vyžaduje agresi)
    • děti sledující v televizi násilné pořady, případně trávící čas hraním počítačových her, tzv. „akčních stříleček“, kde díky dokonalé grafice postupně odbourávají přirozenou nechuť k zabíjení stejného biologického druhu.

Zdroj: Rodiče a jejich děti

Diskuze