Vyloučení dítěte z MŠ

Jak postupovat v případě závažného porušení kázně dítěte, které dochází do MŠ? Umožňuje legislativa vyloučení takového dítěte z předškolního vzdělávání?

Vyloučení dítěte z mateřské školy upravuje školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání). Podle tohoto zákona dítě z předškolního vzdělávání z důvodů, které by se vztahovaly přímo k jeho osobě, a nikoli k jeho zákonným zástupcům, prakticky vyloučit nelze.

Školský zákon v ustanovení § 35 odst. 1 (písm. a–d) stanoví čtyři konkrétní situace, kdy k vyloučení dítěte z předškolního vzdělávání může dojít, avšak ve třech z těchto případů je potenciálním „viníkem“ vyloučení dítěte jeho zákonný zástupce. Důvody pro takovéto vyloučení mohou být dle tohoto ustanovení nadměrná a neomluvená absence dítěte, výrazné narušování provozu MŠ zákonným zástupcem dítěte či v posledním případě také neuhrazení školného a stravného. Pouze v jedné z možností je předmětem posuzování opravdu dítě, a to v případech, kdy lékař či školské poradenské zařízení ukončení docházky do předškolního vzdělávacího zařízení doporučí. Toto však platí, pouze pokud je dítě do MŠ přijato na zkušební dobu, přičemž z tohoto důvodu lze dítě vyloučit jedině v rámci této zkušební doby a se souhlasem zákonných zástupců dítěte.

Případy, ve kterých je to však samotné dítě, kdo svým neukázněným chováním narušuje bezproblémový a klidný provoz MŠ, a znemožňuje tím ostatním dětem a pedagogům nerušený průběh předškolního vzdělávání, školský zákon nijak neupravuje.

Vzhledem k tomu, že u dětí předškolního věku hraje zásadní roli ve způsobu jejich chování právě rodinné zázemí a celkově prostředí, ve kterém žijí, je nemožnost vyloučení dítěte z předškolního vzdělávání ve výsledku poměrně pochopitelné, jelikož by to mohl být začátek pomyslného začarovaného kruhu, který by dítěti v jeho budoucím vývoji opět pouze uškodil. Proto je v případech, kdy se dítě v mateřské škole chová nepřijatelným způsobem, třeba si nejprve položit důležitou otázku, a to proč se dítě takto chová. U dětí předškolního věku je zcela typické, že reflektují to, co se kolem nich děje, a tudíž problém v chování je ve většině „vedlejším“ projevem problému jiného, který je třeba řešit. Samozřejmě, že tomu tak není vždy, existují i různé poruchy chování, které je však schopný posoudit a diagnostikovat pouze odborník, konkrétně je zde potřeba součinnost dětského psychologa či psychiatra, který doporučí další postup, jak s dítětem jednat.

Nicméně i v případech, kdy je dítě po psychické stránce zcela zdravé, se další postup bez součinnosti odborníka neobejde. Jak tedy v takových případech postupovat?

Prvním a naprosto zásadním krokem je vždy snaha o vzájemný rozhovor se samotným dítětem a rodiči jakožto jeho zákonnými zástupci. Spolupráce s rodiči dítěte je pro úspěšné vyřešení problémů klíčová. Jen se souhlasem zákonných zástupců je totiž možné navázat spolupráci s pracovníky některé z pedagogicko-psychologických poraden, které se na řešení obdobných problémů specializují. Každá městská část, dokonce i každé školské zařízení v takovéto části má přiděleného „vlastního“ pracovníka, na kterého se v případě problémů může obrátit.

Další možností je poté spolupráce s některým ze Středisek výchovné péče (SVP), kde jsou k dispozici pedagogičtí pracovníci, speciální pedagogové a psychologové, kteří mimo jiné zajišťují preventivně-výchovnou péči pro děti, žáky a studenty s rizikem vzniku a vývoje poruch chování, přičemž poskytují svou intervenci také rodičům (zákonným zástupcům) nebo právě školským zařízením a lze se na ně obrátit v případě jakýchkoli poruch a problémů s chováním dítěte.

Posledním možným řešením je zažádat o součinnost také Orgán sociálně-právní ochrany dítěte (OSPOD), který vám může pomoci právě v případech, kdy rodiče dětí nejeví zájem o spolupráci na řešení a zdárné zvládnutí problému.

Jak tedy z předchozího textu vyplývá, vyloučení dítěte (nejen) z mateřské školy je takřka nemožným úkonem a lze jen diskutovat o tom, zda je to tak správně, či nikoli. Přeci jen, děti v takto útlém věku bývají ve většině případů pouze jakýmsi „reflektorem“ toho, jak vypadá celková situace v rodině, a tak by vyloučení dítěte bylo sice snad tím nejsnazším řešením, avšak jistě ne tím nejlepším pro samotné dítě a jeho budoucí vývoj.

4 votes, average: 4,75 out of 54 votes, average: 4,75 out of 54 votes, average: 4,75 out of 54 votes, average: 4,75 out of 54 votes, average: 4,75 out of 5 (4 hodnocení, průměr: 4,75 z 5)
Pokud chcete hodnotit, prosím, přihlašte se.
Loading...

Napsat komentář