Každé dítě je jedinečný originál. V rodině mívá odlišné postavení, což víceméně ovlivňuje jeho životní scénář. V minulosti bylo vše jasnější a dáno tradicí, dnes lze jen s obtížemi odhadnout, co a jak v této sféře nastane. Za nejvhodnější věkový rozdíl mezi sourozenci jsou nejčastěji považovány tři roky. Čím je věkový rozdíl větší, tím méně bývá žárlivosti a řevnivosti. Starší by v optimálním případě neměl být vyspělejší víc než o jednu vývojovou fázi, což je zhruba šest let.
Sourozenectví nevolíme, je nám dáno jako celoživotní, velmi blízký vztah. Jsou s ním spojeny i různé mýty. Typický je mýtus „sourozenci se vychovají vzájemně“ a naopak „mýtus egoismu – jedináčkovský“. Sourozenci se mohou vzájemně výrazně ovlivňovat, ale o výchovu v pravém slova smyslu tu nejde. Do třetice možno citovat mýtus „stejné míry a projevů rodičovské lásky“. Sourozenci mohou být nestejně blízcí našemu srdci. Na některého můžeme být tzv. pro jeho dobro přísnější, na druhého ze stejných důvodů benevolentnější.
Duplikační teorém je součástí dnes dosti populární teorie komplementarity W. Tomana: „Sourozenecké vztahy se přenášejí do vztahu k partnerovi. Soužití je tím lepší a trvalejší, čím více se u obou zúčastněných blíží tomu, jaké vztahy si nacvičili a používali v primární rodině.“ Optimální je vztah v manželství odpovídající těm, které jsme měli vůči sourozencům.
Nekomplementární, problémový vztah se může týkat „nedoplňování se“ v pořadí mezi sourozenci, ve variantě preferované gender role, eventuálně obojího. Pro ilustraci: „Super“ nekomplementární je prý vztah nejstaršího bratra bratrů a nejstarší sestry sester. Lze předpokládat, že oba budou dominantní a ani jeden nebude mít zkušenost se životem s vrstevníky druhého pohlaví.
Obdobné pořadí mezi sourozenci umožní lépe druhého pochopit. Empatie sama o sobě nezaručuje kvalitní spolupráci. U nekomplementárních pozic lze doporučit, aby manželé dělali odlišnou kariéru. Z několika sourozeneckých pozic nejvíce působí ta, jež se vytvořila ve vztahu k sourozenci nejbližšímu věkem. Starší sourozenci mívají větší vliv na mladší než naopak. V případě velkého věkového předělu rozdělujícího skupinu sourozenců může dojít k rozdělení na dvě podskupiny. Třetí a prostřední dítě může pro čtvrté převzít roli nejstaršího sourozence.
A já sám – někdy dokonce – vždycky sám
Léta bylo poukazováno na sebestřednost, sobeckost a nespolečenskost přemoudřelých malých egoistů-jedináčků. Pokud přece jen založí svoji vlastní rodinu, budou prý příliš poplatní vzorům z rodiny výchozí. Je to zkreslený pohled. Pravda naopak je, že od dob výzkumů Ch. Darwina se poukazuje na souvislost mezi jedináčkovstvím a úspěchem ve vědě. Jedináčků a nejstarších sourozenců, tedy „jedináčků po určitou dobu“, je statisticky nejvíc na pozicích leaderů výrazně ovlivňujících ostatní. To se potvrzuje jak v sociálně přínosných, tak i v kriminálních skupinách. Jedináček může reprezentovat jak dítě nechtěné, tak i vytoužené, a to se všemi důsledky.
Jednička bývala ke štěstí cestička
Být prvorozencem mívalo po staletí velké výhody. Dnes jich ubylo. Coby „věčně zelený“ přetrvává obsah Adlerova termínu „trauma sesazeného prince“. V rámci gender korektnosti připomeňme, že se týká i princezen. Nejstarší dítě „snadno uvěří, že nový příchozí uloupil mu lásku jeho matky. Navíc je vystaveno ohrožení ze strany mladšího. Co kdyby juniora měli rodiče raději? Psychická zranitelnost i pro maličkost je proto značná.
Pravdivý je také postřeh W. Lehmana: „Na prvorozencích se rodiče učí vychovávat děti.“ Vzpomínám na glosu jedné matky: „Prvorozený měl sice žehlené pleny, ale úzkostnější mámu a méně volnosti.“
„Problémové děti bývají nejčastěji z dětí prostředních…“
Prostřední nemají ani imponující „tah na branku“ nejstarších, ani roztomilost benjamínků. Najdeme u nich spíše zápornější varianty chování „konkurentů“. Poměrně často – a ne neoprávněně – mívají pocit menšího zájmu ze strany rodičů. To poněkud zvyšuje motivaci k hledání opory mimo rodinu, která nemusí být právě optimální.
Benjamínek – rodiny kvítek?
Nejmladší děti, zdánlivě v rodině akceptované nejlépe, to také nemusí mít lehké. Rodiče sice mají již výchovné zkušenosti a starší sourozenci nabízejí určité zázemí, leč benjamínci bývají podceňováni. Rodina nepodporuje jejich ambice a navíc tam „alespoň někdo musí poslouchat“.
Velké sourozenecké skupiny
Vytvářejí si vlastní formy komunikace, normy, role i formy manipulace vůči dospělým. Nejstarší dítě se obvykle těší jisté autoritě…
Specifické velké sourozenecké skupiny vznikají v rámci tzv. zvláštních zařízení pro výkon pěstounské péče, tj. např. v dětských vesničkách. Velmi rychle zde vzniká „nepokrevní“ sourozenectví. Tj. blízké, vpravdě sourozenecké vztahy u dětí, jež donedávna neměly nic společného. Problémy nevyvolávají ani kombinace pokrevních sourozenců doplněných o několik dětí, jež s nimi nejsou biologicky spřízněny.
Moje děti, tvoje děti, naše děti
Dospělí obvykle rizika svých vztahů k dětem partnera v novém vztahu podceňují a naopak přeceňují vzájemnou sourozeneckou kompatibilitu rodných a polorodných sourozenců.
Neplatí: „Když má rád(a) mě, musí mít také rád(a) moje děti.“ Lidé spíše akceptují problémové vlastní dítě než partnerovo. Přesnější než „své každému milé“ je v krizové situaci tvrzení „své každému snesitelnější“…
Žárlivost a rivalita mezi sourozenci
Dávat jednoho sourozence za vzor druhému je zásadní výchovná chyba, jelikož to podporuje sourozeneckou rivalitu. S tou souvisejí i možné projevy otevřeného nepřátelství, včetně fyzického napadání. V patologické rovině se k negativním projevům vůči sourozenci přidávají i negativní projevy v rámci dalších sociálních vazeb. Různé formy neposlušnosti, negativismu, poruchy chování či zhoršení školního prospěchu mají obvykle za úkol přilákat k dítěti pozornost. V tzv. druhém plánu dítě především testuje, zda rodiče snesou „ještě toto“ a provokatéra nezavrhnou.
Nejstarší bratr bratrů
Potenciálně je to velký šéf, nejlépe v mužské společnosti. Vedoucí skautského, samozřejmě chlapeckého oddílu. Nebo spíše taťka? Bývá víc ochráncem než nepřítelem žen. Ty s ním vycházejí dobře, pokud ho vnímají jako otcovskou autoritu. V hodnocení situace bývá realistou. Zalichotit mu neuškodí.
Nehledá pozlátko ani nemá sklon partnerky střídat. Vyhovují mu ženy lehce mateřského zaměření. Mohl by si dobře porozumět s nejmladší sestrou sester, která se umí podřizovat a obvykle neaspiruje na post jedničky. V úvahu přichází i volba nejstarší sestry bratrů. I ona má sourozeneckou zkušenost s muži. Její mateřskou roli starší bratr bratrů dokáže ocenit.
Výčet povolání, v nichž se uplatňuje častěji než náhodně, je imponující: ředitel, důstojník, ministr, učitel, chirurg. Též sociální pracovník. Jako posledně jmenovaný mívá sklon za své klienty vyřizovat až příliš.
Nejmladší bratr bratrů
Veselý, žoviální, umí jednat s lidmi. Nebojí se rizika. Nechce řídící posty – raději má své pohodlí. Workoholismus rád přenechá staršímu sourozenci. Není otrokem peněz, ale umí je snadno a elegantně utratit. Nemyslí na budoucnost, žije přece teď a nyní.
Mladším, ba dokonce nejmladším sestrám by se měl raději vyhnout. Problematickou partnerkou mu bude i žena jedináček. Dokáže ji snadno krátkodobě okouzlit. Je tak jiný… Ona odlišnost může být ale až přílišná. Se ženami to umí.
Coby otec je někdy problematický. Stojí poněkud mimo rodinu, nebo alespoň její každodenní běžné úkoly. Děti má rád, ale sebe sama přece jen raději. Pokud se manželka věnuje dětem, snáší to až příliš obtížně. Na druhé straně je schopen být vůči dětem kamarádský, hrát si s nimi.
V zaměstnání má rád pohyb, změnu. Herec, obchodní cestující, redaktor, manažer obchodu.
Nejstarší bratr sester
Dokáže žít po svém a naplno a „nechat žít“. To ve sférách, jež sám uznává. Problémy řeší sice zodpovědně, ale s nadhledem. Není to „muž mužských part“ či drsných zábav. Je to kavalír a mívá hodně přátel.
Která jiná by mu mohla být ideální partnerkou než nejmladší sestra bratrů. Velmi dobrou volbou je i nejmladší sestra sester. Bývá jím méně ovládána než partnerka z předchozí konstelace a dokáže jím úspěšně manipulovat k dobrému cíli. Dokonce má schopnost uspořádat mu život, aniž by si to příliš uvědomoval. Nejstarší sestra bratrů je pro tento typ osob až příliš mateřská a dominantní. V tomto směru je ještě výraznější tlak, který na dotyčného vyvine nejstarší sestra sester. Dobře vychází s jedináčkem, zejména pokud byla matka dotyčné mladší sestrou bratra. Bez problémů zvládá v podstatě jakoukoliv konstelaci s výjimkou nejstarší sestry, ať již bratrů, nebo sester.
Coby otec je vcelku úspěšný. Zabývá se ale spíše koncepčními otázkami – kam jet na dovolenou a s jakou cestovní kanceláří je to nejvýhodnější – než technickými otázkami zajištění cesty. Ty nechává na manželce. Pokud by se na onu cestu muselo nejprve našetřit, i to bude považovat za technickou záležitost. Bývá dobrý otec, zejména dcery jím mohou být přímo nadšeny… to ovšem v dětství. Když vyrostou k samostatnosti, může jim vadit to, že má sklon za ženy rozhodovat. On sám bývá fixován spíše na matku než na otce. K sestrám má taktéž hluboký vztah.
Není workoholik. Rád dává – materiální statky i svůj čas. Raději utrácí, než by vydělával. Peníze se ho příliš nedrží, není spořivý typ.
Lékař, režisér, tlumočník, průvodce cizinců, personální ředitel, obchodník, recepční, provozní v restauraci… to jsou povolání, k nimž má sklon častěji, než by mohlo být považováno za náhodné. Jejich společný jmenovatel je zřejmě ve schopnosti hovořit, přesvědčit, zapůsobit, improvizovat. Zřejmě i řídit, zejména toho, kdo se řídit, ve smyslu ovládat, chce nechat.
Nejmladší bratr sester
Toman o něm říká: „je to znamenitý člověk pro ženy… jsou dychtivé o něj pečovat“. Rozumí jim, umí je využívat se šarmem a s elegancí… Sestry ho trošku rozmazlily, trošku i komandovaly. Naučil se s nimi jednat tak, aby to pro něj bylo výhodné a pro ně snesitelné.
Výchově dětí se příliš nevěnuje, ponechává ji na manželce. Tím není řečeno, že by dětem ubližoval. Naopak je k nim velmi tolerantní. Partnerkou mu může bez větších problémů být starší sestra bratrů. Poměrně dobře vychází i s ženským jedináčkem.
Sedí mu profese typu pracovníka v reklamě, barmana, kuchaře, kadeřníka, ale třeba i taxikáře. Optimální tedy je uplatnit se ve službách poměrně tvořivou a relativně samostatnou činností. Vyhovuje mu, pokud bude plat spojen s určitými penězi na ruku formou spropitného. Rád ty peníze utratí, ale nerad z nich skládá účty. Objevuje se i sklon k uměleckým profesím – malíř, tanečník, hudebník. Blízká mu je žurnalistika, obchod.
Muž jedináček
Sourozenci chybí. Vazba na dospělé členy rodiny, zejména na rodiče, je velmi silná. Postavení jedináčka podporuje intelektuální rozvoj.
K ženám je dvorný. Přitahuje ho nejstarší sestra bratrů či sester. Měla by to být osoba mateřského naturelu. Naději má i žena sourozenecké pozice, jakou měla jeho matka.
V dospělosti se díky identifikaci se svým otcem chová jako osoba, jehož sourozenecká pozice je obdobná pozici otcově. Podobně to leckdy platí ve vztahu ženského jedináčka a její matky. Když se setkají dva jedináčci a mají ve vztahu problémy, bývá to zdůvodněno mýty o nevalných osobnostních rysech osob této konstelace. Neexistence sourozenců v tom ovšem může být nevinně. To jen konstelace otce manžela a matky manželky mezi sebou drhnou.
Objevují se v povoláních technika, dále v těch, jež jsou spojena s akademickou kariérou, v profesi matematika, knihovníka, úspěšného zaměstnance banky, v různých povoláních spojených se správou majetku. Uměleckou sféru reprezentuje malíř nebo módní návrhář.
Nejstarší sestra sester
Vede a řídí, aniž by o to usilovala. Je si vědoma své autority, mnohdy ji i trochu nadhodnocuje. Materiální bohatství nebývá ve středu jejího zájmu. Hodně jí ale záleží na principech a představa, že by se snad nechala ošidit, je pro ni hodně nepřijatelná. Trošku perfekcionistka, je člověkem práce. Ne, že by po práci tolik toužila, ale úkolů má mnoho, a než je splní, na zábavu nepomýšlí. Tuto zásadu se snaží uplatnit i u druhých lidí. V rodině sklízí úspěch, lze hovořit o lásce s respektem. V zaměstnání se respekt někdy blíží k strachu.
V partnerském životě není nadějná varianta nejstarší bratr sester. Ti dva by žili spíše vedle sebe než spolu a těžko by nacházeli, čím se vzájemně doplňovat.
„Velká sestra“ bývá sice náročná, ale zároveň velmi pečlivá a zodpovědná matka. To vše do té míry, že i své nároky dokáže mnohdy korigovat. K dětem umí být velmi ochranitelská.
Vyhovují jí profese přinášející zodpovědnost a vyžadující serióznost. Jistá moc s profesí spojena být má, ale nebývá to to základní, oč jí jde. Namátkou tedy učitelka, ředitelka školy nebo dětského domova, vedoucí sekretariátu, editorka, soudkyně, ba i vrchní sestra.
Nejmladší sestra sester
Záleží jí na uznání a pochvale a snad ještě víc na celkové atmosféře v práci. S dětmi si poradí, ráda a tvořivě si s nimi hraje. Velmi dobře odhadne své meze. Únava, stereotyp a nevyspání, to není nic pro ni. Dokáže požádat o pomoc, pokud je zátěž mateřství větší, než je pro ni snesitelné.
Nejstarší sestra bratrů
Nezávislá, poměrně nenápadná, „mocná nevtíravým způsobem“, dbá na tradice, aktuální ocenění pro ni není podstatné.
O děti pečuje ráda a vzorně, byť by její manželství nebylo šťastné. Poněkud preferuje syny před dcerami. Manželem by měl být nejmladší bratr sester. V úvahu by přicházel i nejmladší bratr bratrů, ale i prostřední chlapec mezi sourozenci, má-li starší sestru. S nejstarším bratrem, ať již sester, nebo bratrů, sice najde dosti společného, ale vzájemný boj třeba jen o maličkosti a princip vyloučit nejde.
Profesně se uplatní coby ředitelka hotelu, hostinská, kuchařka, sociální pracovnice, manažerka, učitelka v mateřské škole, ošetřovatelka, lékařka pediatrička. Je to typ, který dovede pomoci druhým i sobě.
Nejmladší sestra bratrů
Citát z písničky dí: „ach, ty jsi úžasná…“. Svým způsobem tato dáma taková je. Dotyčná bývá i poněkud rozmazlená a přesvědčená, že nad ni není. Není ambiciózní dříč, neusiluje o majetek. Její standard zajistí nakonec někdo jiný, ať již bratři, nebo partner. Muži ji obdivují, chtějí ji získat pro sebe. Nebývá jí obvykle proti mysli po určitou dobu žít v trojúhelníku, tj. ona a dva ctitelé. S definitivní volbou nespěchá. Jen ať pánové ukážou, zda jsou jí hodni.
Ochranitelské pocity dokáže vzbudit i ve svých dětech, zejména pokud jde o syny. Dcery vede k ženské taktice nenápadného a zdánlivě submisivního citlivě manipulativního ovládání mužů.
V povolání chce dělat to, co ji baví, ale nemá velké ambice. Spokojí se s doprovázením obdivuhodného muže, jemuž připravuje zázemí, čili sekretářka, asistentka, osoba spolupracující v rodinném podniku.
Ženský jedináček
Typický je dobrý vztah k ochranitelským autoritám, poměrně vysoké sebevědomí, schopnost poradit si se zátěží, vazba na rodiče, inteligence, značné vědomosti a dovednosti. Na druhé straně jistá křehkost a zranitelnost, o city nebojuje, ale očekává jejich projevy. K matce nemusí mít zejména v době dospívání příliš dobrý vztah. To ovšem neznamená, že později nebude „celá maminka“. Ovlivnění mateřským vzorem je zde výraznější než v jiných konstelacích. Záleží jí i na prosazení ve světě práce. Ne že by své děti zanedbávala, ale dlouho sama „zůstává dítětem“. Starší muž zde může využít touhy ženy po tolerantní, empatické opoře.
V profesionálním vývoji, co chce, to se naučí a zvládne. Je v tom i ctižádost, od dětství ráda dělá tatínkovi radost. Obvykle netouží po vedoucích či vyšších řídících postech. Dobře se uplatní jako specialista ve značně kvalifikovaných povoláních ve sféře bankovnictví, přírodních věd, zdravotnictví. Lákavá bývá i sociologie a psychologie. Bonusem ke kariéře v této oblasti je naděje, že přijde na kloub vztahům ve vlastní rodině. Zmíněných vztahů je pochopitelně méně než v rodině se sourozenci, o to jsou pro ni ale zajímavější.
Komplikované několikanásobné prostřední pozice
Sourozenecké pozice se mohou vzájemně ovlivňovat a komplikovat věkovým rozdílem. Svou roli mohou hrát i různé nepředvídané okolnosti v rodině. V interpretaci pozor na schéma typu „velká = nejstarší sestra“, „rozmazlený benjamínek“, „velitel starší bratr“. U rozdílně působících konstelací je nutno vycházet z gender mixu. Namátkou nejstarší může mít jak mladší sestru, tak i mladšího bratra a přebírat tak rysy obou z možných seniorských pozicí. Podobně dejme tomu prostřední sestra může mít staršího bratra i mladší sestru. Pak se sourozenecké konstelace smíchají na kontinuu mladší sestra bratra i starší sestra sestry. Navíc onen bratr může žít v podstatě mimo rodinu, kde vyrůstají obě sestry. Jsou i „funkční“ sourozenci. Namátkou bratranci a sestřenice si mohou být jak vzájemně v podstatě cizí, tak naopak vyrůstat pospolu.
Předurčení, nebo banalita?
Sourozenecké konstelace nejsou ani jedno, ani druhé. Jde o snadno zjistitelné poznatky doplňující jak představy o lidech, tak i možnosti, jak pochopit druhé i sebe sama.