Kdo bilingvní výchovu nezažil na vlastní kůži, si možná řekne, že na ní přece nemůže být nic obtížného. Jednoduše na dítě budu mluvit určitým jazykem a ono se ten jazyk bez problémů naučí. Ti, kteří bilingvní výchovu praktikují, ví svoje. Překážek, které se rodičům dennodenně staví do cesty, je celá řada a jejich řešení není bohužel vždy přímočaré a okamžité.
Nedostatek podpory partnera a příbuzných
V ideálním světě je rodina naší největší oporou. Realita je však často bohužel jiná. V bilingvním prostředí se nejčastěji setkávají s neporozuměním maminky, které se provdaly za cizince a žijí v „jeho“ zemi.
Po počátečním nadšení a odhodlání praktikovat bilingvní výchovu se dostaví vystřízlivění. Tatínek po narození dítěte nerozumí a cítí se vyloučen z konverzace. Může dojít i k obviňování partnerky, že s dítětem mluví o něm nebo že ho dokonce dítě v „tajném“ jazyce pomlouvá.
Nedostatek podpory mohou projevit i příbuzní. Někdy bez okolků mamince sdělí, že se jim nelíbí, že s dítětem mluví česky, a že by s ním měla komunikovat jazykem země, ve které teď žije. Jindy ji poučují, že se dítě nikdy pořádně nenaučí ani jeden jazyk, bude zmatené a bude zaostávat ve škole.
Jediným řešením této situace je komunikace. Je třeba rodině vysvětlit, proč je pro vás tak důležité, aby vaše dítě rozumělo a mluvilo česky. Vyvraťte jejich miskoncepce o bilingvní výchově a seznamte je s výhodami, které bilingvismus přináší. Snažte se jim celou situaci ukázat z druhého úhlu – jak by se cítili oni, kdybyste místo v zahraničí žili v Česku a rozhodli se miminko neučit partnerův jazyk…
Obavy z neslušnosti při komunikaci v přítomnosti ostatních
Mluvit s dítětem česky v přítomnosti lidí, kteří česky nerozumí, je pro rodiče často těžké. Máte-li tolerantního partnera a příbuzné, kteří vás v bilingvních snahách podporují, máte z poloviny vyhráno. Ale jak tuto situaci řešit při komunikaci s dítětem na veřejnosti – u lékaře, v parku, před učiteli a rodiči ve školce – a nebýt neslušní?
Možná pomůže podívat se na situaci z pohledu těch, o kterých se domníváme, že vás budou považovat za neslušné. Vy byste si to o nich mysleli? Rodiče v parku nebo ve školce po vás možná budou pokukovat, ale rozhodně spíše ze zvědavosti než proto, že si myslí, že jste neslušní. Jiné děti bude váš tajný jazyk fascinovat a vaše ratolesti budou v jejich povědomí hvězdami, protože umí něco, co ony neumí.
Pokud je vám opravdu nepříjemné hovořit před ostatními česky, je možné nastavit si váš komunikační systém tak, že v přítomnosti jiných lidí budete mluvit druhým jazykem. Je to lepší než před nimi šeptat česky, protože tím budete vysílat dítěti signál, že se za češtinu stydíte. Přepnutím jazyka pouze dáváte najevo respekt vůči ostatním. Ještě lepší je však zůstat u češtiny a pokud je nutné, aby rozuměli i ostatní, tak jim to přeložit.
Dítě odpovídá cizím jazykem nebo češtinu úplně odmítá
Přes veškeré vaše snahy mluvit na dítě česky vždy a všude vám vaše ratolest odpovídá v cizím jazyce nebo s vámi dokonce česky nechce mluvit vůbec. Pokud tomu tak je, je třeba nejdříve zjistit, proč. V prvním případě je nejčastějším důvodem nevyváženost jazyků. Druhý jazyk je silnější a dítě v češtině nedokáže formulovat, co chce nebo cítí. S přirozeným mentálním vývojem se snaží vyjadřovat komplexnější myšlenky, pocity a názory a najednou mu slovní zásoba v češtině nestačí. Nelze se tedy divit, že se, logicky, uchyluje čím dál víc k druhému, silnějšímu, jazyku. Pokud s námi dítě nechce česky komunikovat vůbec, může být důvod stejný. Neschopnost adekvátně se v češtině vyjádřit dítě frustruje a tato frustrace může způsobit, že se dítě „blokne“ a češtinu nebude chtít používat.
Jak tuto situaci řešit? Rozhodně nepřestávejte na dítě mluvit česky! Také ho do češtiny ale nenuťte, protože tím ho od ní pravděpodobně jen odradíte. Zopakujte česky, co vám dítě řeklo v druhém jazyce, a dále český překlad o dvě tři další slova rozviňte. Dejte dítěti na výběr, napovězte mu. Když se dítěte na něco ptáte, formulujte otázku tak, aby muselo odpovědět českým slovem, a ne pouze ano/ne. Zvolte si plyšáka, který bude umět pouze česky. Pokud možno, stýkejte se častěji s českými známými, začněte chodit do sobotní české školy, odjeďte na nějakou dobu do Česka, pozvěte si domů české příbuzné nebo si pořiďte českou au-pair či slečnu na hraní s dětmi. Pokud to dítě akceptuje a pokud na to vy budete mít energii, vůbec neuškodí, když na ně budete mluvit česky, i když ono na vás bude mluvit jinak.