Snižování odkladů povinné školní docházky

Stejně jako každý rok řeší mnoho rodičů nástup svého dítěte do základní školy a zvažuje pro a proti odkladu. Zda situace kolem onemocnění covid-19 toto rozhodování nějak ovlivnila, bude brzy patrné. Většina dětí je ovšem v období dosaženého šestého roku života na vstup do základní školy zralá a připravená. Jediným kritériem je zde zájem dítěte. U některých je potřeba být opatrný a pečlivě zvážit, jestli je připravené a zvládne školní nároky

Pro bezproblémový přechod dítěte z předškolního do základního vzdělávání je jedním z důležitých faktorů před zahájením povinné školní docházky posouzení jeho školní zralosti a připravenosti. Zhruba třetina zákonných zástupců dětí před zahájením povinné školní docházky vyžaduje odborné vyšetření ve školském poradenském zařízení. V ČR se dlouhodobě pohybuje počet dětí s odložením školní docházky (OŠD) kolem 20 % z populačního ročníku, čímž se dostáváme na přední místo v Evropě.

Přechod dítěte z předškolního vzdělávání, nejčastěji z prostředí mateřské školy v místě bydliště, do první třídy základní školy patří mezi nejvýznamnější etapy vývoje každého dítěte a je velkou změnou nejen pro něj, ale i pro jeho rodinu. Dítě si již plně uvědomuje, že získává novou sociální roli a stává se školákem, a spolu s tím přichází také nutnost se mnohem více soustředit a vyvíjet úsilí k plnění zadaných úkolů. Jedná se o zlomovou událost nejen pro dítě, ale i pro jeho rodiče. Se vstupem do základní školy a zahájením školní docházky se pojí dva základní pojmy, a to školní zralost a školní připravenost.

Školní zralost a školní připravenost

Každý z těchto pojmů popisuje jiný aspekt vhodného načasování vstupu do základní školy, v praxi jsou velmi často používány a chápány jako synonyma. Školská legislativa pro tyto pojmy nemá přesné vymezení. Pojmem školní zralost označujeme zralost centrální nervové soustavy, která se projevuje tím, že je dítě schopno odolávat zátěži, soustředit se a je emočně stabilní. Tato zralost je tak předpokladem k úspěšné adaptaci na školní režim a posuzuje ji ošetřující lékař dítěte, tedy praktický lékař pro děti a dorost. Jedná se o dosažení takového stupně vývoje po stránce fyzické, mentální a emocionálně-sociální, aby se dítě nového výchovně-vzdělávacího procesu účastnilo bez větších obtíží a bez újmy na tělesném a duševním zdraví.

Zatímco školní zralost se vztahuje spíše k biologickému vývoji dítěte a k dosažení určitého vývojového stupně, školní připravenost se soustřeďuje především na dosaženou úroveň předškolní přípravy z hlediska schopností a vlivu prostředí a výchovy. Jedná se o kompetence, které dítě získává a následně rozvíjí učením a sociální zkušeností, a to především v prostředí své rodiny a mateřské školy. Při posuzování školní připravenosti jsou důležité pokroky v oblasti kognitivní, tedy ve vyspělosti poznávacích funkcí, v oblasti emocionálně-sociální neboli ve zralosti osobnosti, v oblasti pracovní, kde se jedná o návyky a práceschopnost, a v neposlední řadě i v oblasti somatické. Jednotlivé kompetence jsou blíže popsány a definovány v kapitole Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Projevy zralosti pro nástup k povinné školní docházce tak můžeme sledovat v širokém spektru schopností dítěte.

Rodiče volí stále častěji odborné stanovisko

Zhruba třetina zákonných zástupců populace dětí před zahájením povinné školní docházky vyžaduje speciální odborné posouzení školní zralosti. V minulosti byl trend opačný, rodiče se mnohdy odkladu bránili. Není-li však dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4 školského zákona, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok. K žádosti však musí být doloženo doporučující posouzení příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Do pedagogicko-psychologické poradny by měli zajít rodiče určitě tehdy, když dětský lékař (či jiný odborný lékař) napíše doporučení k odkladu školní docházky. Dále pokud dítěti odklad doporučí učitelka mateřské školy na základě pedagogické diagnostiky, která je prováděna po celou dobu docházky dítěte do MŠ.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy metodicky vede školská poradenská zařízení i v oblasti jednotného postupu při posuzování školní připravenosti a kritéria zralosti dítěte jsou neměnná. Pedagogicko-psychologické poradny provádějí diagnostiku dítěte a posuzují podle validovaných a moderních diagnostických testů a nástrojů jeho individuální předpoklady pro zvládnutí povinného základního vzdělávání. Dítě pro zvládnutí počátečního čtení, psaní a počítání musí být zralé v oblasti percepce zrakové, sluchové, vnímání prostoru a času, základních matematických představ a grafomotorice. Současně je posuzován rozvoj řeči ve všech jazykových rovinách. Pro ilustraci celého kontextu k odkladům školní docházky je třeba uvést, že školské poradenské zařízení si rovněž vždy vyžádá hodnocení vzdělávacích předpokladů dítěte mateřskou školou, ve které plnilo povinné předškolní vzdělávání.

Efektivní model péče o předškoláky

Důležitost předškolního vzdělávání prosazuje i aktuální Strategie 2030+ a další strategické dokumenty MŠMT, které vymezují prioritní cíle vzdělávací politiky v tomto segmentu. Jsou zaměřeny zejména na vytváření efektivního modelu péče o děti v předškolním věku, zvyšování spravedlivosti ve vzdělávání, zvyšování podílu dětí zapojených v povinném předškolním vzdělávání, eliminaci odkladů školní docházky, maximální rozvoj potenciálu všech dětí včetně rozvoje jejich tvořivosti atd. Ve školním roce 2019/2020 věnovala Česká školní inspekce (dále jen „ČŠI“) při průběhu inspekční činnosti v mateřských školách výše uvedeným oblastem cílenou pozornost.

Podle dat z Výroční zprávy ČŠI za rok 2019/2020 je počet dětí, kterým byla odložena povinná školní docházka o jeden rok, dlouhodobě stabilní. Podíl těchto dětí z celkového počtu dětí v posledním ročníku před nástupem do ZŠ činil v navštívených školách celkem 17 % (v předchozím školním roce 16,5 %). Podíl odkladů školní docházky je v ČR dlouhodobě velmi vysoký, mezi tři nejčastější příčiny odložení povinné školní docházky patří celková nezralost, logopedické vady a poruchy řeči nebo celkový opožděný vývoj řeči (viz tabulku č. 1). Průměrný počet těchto dětí byl v loňském školním roce 3,74 dítěte na každou mateřskou školu. Další podrobné výstupy z inspekční činnosti ČŠI jsou veřejně dostupné online na https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Vyrocni-zpravy/Kvalita-a-efektivita-vzdelavani-a-vzdelavaci-s-(3)

Doporučení na úrovni systému: „Důsledně metodicky řídit školská poradenská zařízení a sjednotit metodiku posuzování školní zralosti napříč jednotlivými kraji. Doporučení k odkladu školní docházky vydávat pouze na základě výsledků odborného posouzení školní zralosti, nikoliv na základě pouhého přání zákonných zástupců dítěte.“

Jednotná metodika

Z výsledků dotazníkového šetření TAČR, které bylo realizováno na jaře 2020 ve spolupráci MŠMT a Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, vyplynula mezi oslovenými pracovníky školských poradenských zařízení mj. potřeba zaměřit se i na možnost jednotné metodiky při posuzování školní zralosti, zejména pro začínající odborné pracovníky. Další navržená opatření vyplývající z šetření nastiňují postupné systémové kroky, které je třeba realizovat v oblasti legislativní, metodické i v rámci úprav RVP ZV a PV a v dalších segmentech školství. Jen propojení všech systémových kroků může vést k postupnému omezování OŠD, a to ve prospěch dětí.

MŠMT naplňuje průběžně opatření Strategie 2030+ k podpoře předškolního vzdělávání, v průběhu roku 2021 bude ve spolupráci s odbornou veřejností připraven metodický standard pro posouzení školní zralosti a připravenosti pro školskou poradenskou veřejnost. Současně je zpracovávána i metodika pedagogické diagnostiky pro učitele mateřských škol. O postupu vás budeme včas informovat; novinky můžete sledovat na edu.cz a profilu Strategie 2030 https://www.facebook.com/Edu2030plus.

Předcházet odkladům školní docházky lze zejména naplňováním RVP PV a co nejvyšší individualizací předškolního vzdělávání na základě kvalitní pedagogické diagnostiky každého dítěte v mateřské škole.

Všeobecně ve společnosti přetrvává představa, že odkladem nelze příliš mnoho pokazit. Sami ze své praxe ale jistě víte, že pokud dítě nenastoupí do školy, když je připravené a motivované, často ztrácí zájem o školu i učení jako takové. Pokud se tak přece jen stane, je dobré odklad školní docházky nebrat jen jako „rok čekání“, ale jako šanci společnými silami zapracovat na rozvoji kompetencí dítěte, tělesného, sociálního i duševního rozvoje a zlepšení jeho problémových oblastí. A rozhodně je dobré vše konzultovat s pedagogicko-psychologickou poradnou či speciálně pedagogickým centrem.

Diskuze