Kojení, příkrmy a imunologické okno

Nejlepší výživa kojenců a batolat je mateřské mléko a skutečné potraviny. Teorie, že je dobré předčasně doplňovat kojení o příkrmy, se nepotvrdila. Umělá kojenecká mléka nejsou vhodnou náhradou za mateřské mléko a speciální dětské příkrmy jsou zpravidla zbytečné. Níže uvádíme nejdůležitější informace k tématu ze skvělé prezentace MUDr. Mydlilové.

WHO má v kojení jasno

Světová zdravotnická organizace doporučuje zahájit kojení časně – už do jedné hodiny po narození. Ve svých vyjádřeních z roku 2013, 2016 i 2017 doporučuje výhradně kojit po dobu 6 měsíců, a to z důvodu optimálního růstu, vývoje a zdraví dítěte. Dále doporučuje pokračovat v kojení do dvou a více let věku.

Podávat při plném kojení tekutiny a jiné potraviny?

Systematický přehled Cochrane databáze z roku 2016 neshledal důvody podávat tekutiny a potraviny před 6. měsícem věku. A stejně jako WHO doporučuje kojit 6 měsíců, až poté zavádět příkrm a zároveň pokračovat v kojení.

Ve skutečnosti je však v Česku běžné, že už v porodnici dostane asi třetina dětí nějaký dokrm během prvních hodin či dnů života – nejčastěji umělou výživu. To je zcela nežádoucí, protože i jediná lahev mění střevní mikrobiom a dokrm zkracuje dobu, po kterou je dítě výhradně kojeno.

Proč nepodávat příkrmy před 6. měsícem věku?

  • Časným zařazením příkrmu se zvyšuje náchylnost k infekcím, a to i v industrializovaných zemích (Chantry et al 2006, Ladomenou et al 2010, WHO 2017).
  • Příkrm se v doporučeních a reálné praxi často redukuje na úroveň „komerční kašovité stravy“, přitom se už po dobu milionů let rodinám s úspěchem daří přejít od kojení na stravu rodinnou.
  • Doporučení jsou nezdravě fixovaná na kaši a lžičku.

Příkrmové produkty jako ekonomický faktor

  • Na začátku 4. nebo 5. měsíce věku dítěte je možné podávat pouze kašovitou stravu, a to je zpravidla „sklenička“, tedy průmyslově upravený produkt.
  • Dřívější podávání příkrmu zkracuje kojení, tím se také zvyšuje odbyt pokračovacích mlék.
  • Hrubý odhad celkového ročního nárůstu obratu tak činí více než 90 milionů eur (cca 2,43 miliardy Kč, 2018 DAIS Deutsches Ausbildungsinstitut für Stillbegleitung).

Ve zkratce: plošné podávání příkrmů před 6. měsícem věku dítěte není zdravotně opodstatněné. Jestliže se takto předčasně příkrmy podávají, jde v důsledku neschopnosti kousat téměř výhradně o kašovitou stravu. Kašovitá strava má často formu průmyslově upravených speciálních potravin. Prospěšnější je ale doma připravená rodinná strava. To, že průmyslové zpracování potravin nemusí být prospěšné, detailně vysvětluje blog Jak škodí potravinářský průmysl PharmDr. Slimákové – níže z něj uvádíme stručný výtah:

  • Podíl zpracování potravin, zejména jejich průmyslového zpracování a přípravy, zásadně ovlivňuje hormonální reakci na jídlo, a tím i zisk energie.
  • Strava bohatá na vysoce průmyslově zpracované potraviny vede k odlišné hormonální odpovědi ve střevě, ke změně signalizace hladu/sytosti, následně ke zvýšenému příjmu potravy. To ve spojení s pozitivní zpětnou vazbou chronické hyperinzulinemie podporuje nárůst hmotnosti a zvýšení inzulinové rezistence.
  • Průmyslové zpracování sacharidů je základem současné epidemie chronických nemocí.
  • Konzumace jablečného pyré anebo džusu není totéž co sníst jablko.

Lepkový poplach

Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) v roce 2008 doporučila zahájit podávání lepku mezi ukončeným 4. a 7. měsícem věku dítěte a pod ochranou kojení s odůvodněním, že podávání potenciálně rizikových potravin v tomto období, které nazvala imunologickým oknem, snižuje riziko vzniku alergií v pozdějším věku.  Většina odborných pediatrických společností toto doporučení přijala a samotní pediatři se k němu stavěli individuálně. Někteří jednoznačně doporučovali takto předčasně podávat skoro vše jedlé, jiní zdrženlivě zůstávali u doporučení 6 měsíců plně kojit.

Novější studie prokázaly, že zavedení lepku mezi 4. až 6. měsícem věku ve srovnání s jeho zavedením po 6. měsíci nesnižuje výskyt celiakie. (S.L. Vriezinga 2014, LIONETTI, 2015) ESPGHAN proto na základě nových důkazů v roce 2016 změnil své stanovisko a už nedoporučuje předčasně zavádět lepek a příkrmy.

Jak zajistit kojenci dostatek železa?

Porovnáním vstřebávání železa z hlavních zdrojů kojence do 6. měsíců je jednoznačné, že nejlepším zdrojem je mateřské mléko, tedy dostatečné kojení, a od 6. měsíce je vhodnější nabízet potraviny, které jsou přirozeně bohaté na železo (jak třeba vysvětluje blog o přirozené výživě dětí), než železem obohacené potraviny.

Zdroje železa dětí do 6. měsíců věku a procento vstřebaného železa z nich:

Mateřské mléko: 50 až 70 %
Obiloviny obohacené o železo: 4 až 10 %
Železem obohacená formule: 3 až 12 %
Kravské mléko: 10 %

Dostatečným kojením lze omezit riziko vzniku cukrovky

Studie CARDIA zdokumentovala silný protektivní vliv kojení na vznik diabetu u žen v plodném věku. Při kojení po dobu do 6 měsíců dochází ke snížení rizika o 25 %. Kojení po dobu delší než 6 měsíců znamená snížení rizika o 45 %.

Poporodní péče o matku a novorozence v domácím prostředí

Dle zákona 48/1997 má každá žena v České republice nárok na návštěvu porodní asistentky v domácím prostředí, a to 1x v těhotenství a 3x v šestinedělí. Tuto péči má hradit zdravotní pojišťovna. Ve skutečnosti však většina porodních asistentek nedostává smlouvy se zdravotními pojišťovnami a pokud smlouvu mají, jsou jim kladeny další překážky v práci. Potřebují ještě potvrzení z porodnice, kde žena rodila, nebo od jejího obvodního gynekologa, že doporučuje návštěvu porodní asistentky. Tato doporučení však většina gynekologů a porodnic nedává, a to bohužel ani ženám po ambulantním porodu, pro které je odborná péče porodní asistentky zvlášť potřebná. Ženy si proto službu nejčastěji hradí samy.

Doporučuji maminkám, aby si zjistily, co v rámci prevence jejich zdravotní pojišťovna proplácí. Některé pojišťovny např. proplácí laktační poradenství. Pokud je tedy součástí návštěvy laktační poradenství, je možné tak část návštěvy vykázat a žádat pojišťovnu o proplacení.

Výživové pokrmy jsou málo výživné

Podle výsledků testu dětských příkrmů z 20. dubna 2018 v nich chybí kalorie i tuk. Naopak nadbytečné je množství soli a koření. Kvalita a složení kojenecké stravy ovlivňují, jakými chorobami mohou děti trpět, až budou dospělé. Děti, které jsou živeny pouze kupovanými příkrmy, neprospívají.

Propagovat se mají jen skutečné potraviny

Podle usnesení Světové zdravotnické organizace (69.9 z roku 2016) mají rodiče dostávat jasné a přesné informace o výživě dětí k prevenci obezity a jiných nepřenosných nemocí. Cílem usnesení je ukončit nevhodnou propagaci. Není možné, aby komerční výživové produkty byly inzerovány způsobem, jehož cílem je nahradit mateřské mléko.

Komerční výživové produkty jsou počáteční kojenecká výživa, „follow-up“ nebo „pokračovací“ kojenecká výživa, lahve, dudlíky a komerční příkrmy, „batolecí mléka“ nebo nápoje pro děti do 36 měsíců věku. V souladu s Globální strategií výživy kojenců a malých dětí by reklama měla podporovat doplňkové krmení místními potravinami z široké škály skupin potravin.

Zdroj: blog PharmDr. Margit Slimákové

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5 (0 hodnocení, průměr: 0,00 z 5)
Pokud chcete hodnotit, prosím, přihlašte se.
Loading...

Napsat komentář