Ignorujte zlobení! Přinese to větší klid ve třídě

Kdy věnovat dítěti pozornost a kdy naopak jeho chování přehlížet? Praxe v mateřských školách ukazuje, že pokud se cíleně propojí oba přístupy, atmosféra ve třídě se dlouhodobě zlepšuje. Děti se totiž naučí, že pozornost dospělého získají, když se chovají podle pravidel, ne naopak. Postup popsala nová metodika Dobrý začátek, kterou do Česka přinesla nezisková organizace Schola Empirica.

Ruku na srdce, největší pozornost učitele ve třídě většinou dostane dítě, které neustále vyrušuje. Učitel ho napomíná, vysvětluje a opravuje a tím se mu věnuje. Dítě, které vyžaduje pozornost, si tak rychle zvykne, že ji dostane, když „zlobí“. Proto své nežádoucí chování pravidelně opakuje. Naopak dítěte, které se chová žádoucím způsobem, si dospělí často ani nevšimnou. Většinou totiž žádoucí chování považujeme za samozřejmé a nevnímáme ho. Metodika Dobrý začátek pracuje přesně opačným způsobem.

Základem metody jsou dva principy – princip věnování pozitivní pozornosti a princip vědomého přehlížení. Učitel si tedy všímá a oceňuje chování, které je žádoucí. Pokud se dítě chová podle pravidel, pedagog by na to měl upozornit a dítě pochválit. Cílem je ale chválení konkrétní, které přesně popíše, co dítě dělá správně. Pokud učitel pochválí všeobecným „ty jsi hodný“, dítě ani neví, co přesně dělá dobře a co se mu povedlo. Proto metodika při pochvale doporučuje detailně popisovat. Tedy například: „Aničko, vidím, že při poslouchání pohádky hezky sedíš na jednom místě a jsi potichu.“

Základem metodiky je tedy upozorňovat na žádoucí chování a naopak ignorovat zlobení. Pokud se dítě nechová tak, jak by mělo, měl by ho pedagog v tu chvíli záměrně ignorovat a neměl by na toto chování jakkoliv upozorňovat, ani káráním, ani zakazováním. „Neznamená to, že si nebudu dítěte všímat. Jde o to, že si nevšímám jeho nežádoucího chování. Tedy například že bouchá židlí o zem,“ vysvětluje ředitelka organizace Schola Empirica Egle Havrdová. Učitel by však měl přesně sledovat, kdy dítě bouchat židlí přestane, a pochválit ho v momentě, kdy se začne chovat žádoucím způsobem. Tedy například: „Aničko, vidím, že stojíš hezky v klidu a posloucháš.“ Dítě brzy pochopí, že získá pozornost učitele, pokud se bude chovat podle nastavených pravidel. Ředitelky mateřských škol, které metodiku Dobrý začátek zavedly, říkají, že se tak dlouhodobě zlepšilo klima ve třídě a děti zlobí méně než dříve.

„Pojmenování ‚přehlížení‘ možná není ideální. Každopádně jde o to, že si jednoduše nevšímáme nežádoucího chování a neupozorňujeme na něj káráním,“ doplňuje Egle Havrdová. „Ukazuje se i v rodinách, že rodiče někdy bývají dlouhodobě nešťastní z nějakého zlozvyku dětí, na který stále dokola upozorňují a kritizují ho. Změna ale nepřichází. Pokud začnou tu negativní věc vědomě ignorovat a naopak dítě chválit za něco pozitivního, zlozvyk často zmizí,“ přibližuje Egle Havrdová, jak v praxi metoda funguje.

Samozřejmě má tento pozitivní přístup své hranice. Určitě nelze přehlížet například agresivní chování, jakékoliv ubližování jiným dětem či poškozování věcí. Tam musí dospělí ihned zasáhnout.

 

Odborná podpora pro učitelky a učitele
V publikaci Kurikulum Dobrý začátek pedagogové najdou nejen teoretické podklady, ale především praktické návody a tipy, jak metodiku v praxi použít. Učitelé si vše mohou zdarma objednat na adrese info@scholaempirica.org.

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5 (1 hodnocení, průměr: 5,00 z 5)
Pokud chcete hodnotit, prosím, přihlašte se.
Loading...

Napsat komentář