Co stojí za chřipkovou vlnou?

Současná vlna chřipkové epidemie, která se rozmohla na našem území, ale také nový typ viru z čínského Wu-chanu nás přiměly k bezprostřednímu zařazení dalšího příspěvku odborníka na infekční nemoci Daniela Dražana, který původ a povahu chřipkového onemocnění i prevenci proti němu podrobně rozebírá.

Chřipka je infekční onemocnění dýchacích cest způsobené stejnojmennými viry. Existuje více typů chřipky, důležité jsou typy A a B. Jednotlivé typy mají podle složení bílkovin ještě různé podtypy a kmeny, které jsou geneticky i strukturálně mírně odlišné.

Tyto typy a podtypy se v průběhu doby mění, menší či větší změny způsobují v určitých intervalech epidemie; velká změna genetické výbavy, a tedy i struktury viru spouští v intervalech desítek let pandemie. Tato odlišnost od virů dříve kolujících v populaci je příčinou toho, že je imunitní systém člověka nerozpozná, protože se s podobným virem (ani očkovací látkou) v minulosti nesetkal, což mu umožňuje se velmi úspěšně šířit v lidské populaci a dává mu i potenciál způsobovat vážnější onemocnění. Poslední pandemie vyhlášená Světovou zdravotnickou organizací v červnu 2009 byla způsobena tzv. „novým virem chřipky H1N1“, který měl skutečně velmi dobrou schopnost šíření, rozšířil se rychle po celém světě. Naštěstí převážná většina onemocnění vyvolaných tímto virem probíhala obdobně jako onemocnění způsobená viry sezónní chřipky, i když tento nový virus přivodil více závažných onemocnění u dětí a mladých lidí.

Celosvětově je každý rok chřipkou infikováno až 20 % obyvatelstva, tedy více než jedna miliarda lidí, z nichž tři až pět milionů prodělá závažné onemocnění a tři sta až šest set tisíc zemře. Největší podíl nemocných tvoří děti, největší podíl úmrtí senioři. Epidemie bývají v chladném zimním období. Virus se šíří mezi lidmi kašlem a kýcháním. Nakažený člověk je infekční již jeden den před propuknutím onemocnění a infekčnost přetrvává po celou dobu trvání nemoci. Děti a lidé s poruchami imunity mohou infekci přenášet i mnohem delší dobu. Inkubační doba (doba od nakažení do propuknutí onemocnění) trvá jeden až čtyři dny, průměrně dva dny.

Infekce probíhá typicky v dýchacích cestách s vysokou horečkou, bolestí hlavy a svalů, provází ji kašel, rýma a oční příznaky. Nemoc trvá většinou dva až pět dní, některé příznaky, například kašel a únava, mohou přetrvávat více než dva týdny. U malých dětí dochází často k zánětu středního ucha, hrtanu, průdušnice, průdušek, průdušinek a plic, někdy se u nich mohou vyskytnout křeče způsobené horečkou. Všeobecně nejvyšší riziko závažnějšího onemocnění je u malých dětí (do pěti let), seniorů (nad 60 let) a lidí všech věkových kategorií s chronickými onemocněními (například s nemocemi srdce, plic, cukrovkou a jinými). Také těhotenství patří k faktorům zvyšujícím riziko komplikací chřipky. Mnoho malých dětí je pro chřipku hospitalizováno, i když toto nelze pro Českou republiku číselně vyjádřit, protože specifická diagnóza chřipky se v převážné většině případů neprovádí.

Úmrtí na sezónní chřipku jsou u dětí velmi vzácná (asi čtyři úmrtí na sto tisíc onemocnění). Velmi hrubě odhadnuto, v celé České republice může na chřipku zemřít asi jedno dítě za rok. Smrtnost je vyšší u starších lidí nad 65 let a lidí s chronickými onemocněními. Celkově v České republice zemřou na chřipku za rok stovky až více než tisíc lidí (převážná většina z nich jsou staří a nemocní lidé), v evropském měřítku nejméně čtyřicet tisíc úmrtí ročně. Pro vyspělé země je chřipka jednoznačně nejčastější příčinou úmrtí, kterému lze zabránit očkováním.

Nejčastějšími komplikacemi chřipky jsou u malých dětí záněty středního ucha a zápaly plic. K akutnímu zánětu středního ucha může dojít až ve čtvrtině případů. Zápal plic může být způsoben přímo virem chřipky, nebo druhotnou bakteriální infekcí (nejčastěji bakterií Staphylococcus aureus), kterou umožní poškození výstelky dýchacích cest chřipkovým virem. K neobvyklým komplikacím patří akutní zánět svalů, jenž se projevuje slabostí a bolestí, zejména ve svalech lýtek a myoglobinurií (vylučováním svalové bílkoviny myoglobinu do moči). Jsou zaznamenány i případy zánětu srdečního svalu. Při osídlení bakterií stafylokok může dojít k tzv. syndromu toxického šoku. K neurologickým komplikacím, které se objevují častěji u dětí než u dospělých, patří encefalitida (zánět mozku), myelitida (zánět míchy) a Guillain-Barré syndrom (postižení více nervových kořenů, které vycházejí z míchy, a projevuje se ochrnutím).

V minulosti, kdy se k léčbě horečky u dětí používal acylpyrin, vzácně docházelo při chřipce k Reyeovu syndromu (život ohrožujícímu postižení jater). Komplikacemi chřipky jsou nejvíce ohroženy děti i dospělí s různými chronickými onemocněními srdce a plic (například se srdečními vadami, astmatem a řadou dalších), nemocemi nervovými a nervosvalovými a s poruchami imunity (například pacienti s nádory, kteří jsou léčení chemoterapií). Závažné komplikace včetně úmrtí se nevyhýbají ani lidem bez rizikových faktorů.

Léčba chřipky je podpůrná, podávají se léky proti horečce, důležitý je odpočinek a dostatek tekutin. Protivirové léky by se v případě sezónní i pandemické chřipky měly podat pouze v případě těžkého průběhu nebo u lidí s přítomností rizikových faktorů pro těžký průběh, tedy i u jinak zcela zdravých malých dětí, těhotných.

Nespecifická preventivní opatření mohou do určité míry snížit šíření viru mezi lidmi. Dodržování pečlivé hygieny, jako je mytí rukou, zejména při nachlazení, přikrývání si úst při kašli a kýchání, nesdílení kapesníků a omezení kontaktu s nachlazenými jedinci by mělo být samozřejmostí. Nemocný člověk by měl zůstat doma.

Jako specifická ochrana proti virům chřipky se používá na prvním místě očkovací látka. Očkování proti chřipce je účinné a velmi bezpečné. V České republice jsou dostupné tzv. tetravalentní inaktivované vakcíny pro nitrosvalové podání. Tetravalentní znamená, že obsahují látku proti čtyřem kmenům chřipky, inaktivované znamená, že neobsahují živé viry, ale jen neživé virové části. Vzhledem k měnícímu se viru je očkovací látka vyráběna vždy pro jednotlivou sezónu na základě doporučení Světové zdravotnické organizace.

Děti do devíti let, které jsou v dané sezóně očkovány poprvé, potřebují dvě dávky vakcíny, v dalších sezónách již jen jednu; u starších dětí a dospělých se vždy podává jen jedna dávka vakcíny. S očkováním se začíná co nejdříve, ještě před zahájením chřipkové sezóny a je třeba pokračovat až do jejího konce (většinou v březnu či později). U nás bývá očkovací látka pro nadcházející sezónu dostupná v září nebo říjnu.

Americký Poradní sbor pro imunizační postupy doporučuje očkování proti chřipce všem dětem starším šesti měsíců i všem dospělým. Nejdůležitější je očkování malých dětí (do pěti let), starších lidí (nad 65 let), těhotných žen a lidí všech věkových kategorií s chronickými onemocněními (například s astmatem, cukrovkou, nemocemi srdce a mnoha dalšími) a všech blízkých kontaktů těchto rizikových skupin (zejména osob ve stejné domácnosti a zdravotnického personálu).

Čím více lidí bude proti chřipce očkováno, tím méně se toto onemocnění bude v populaci šířit. Očkováním proti chřipce nechráníme jen sebe, ale i své nejbližší okolí tím, že snižujeme pravděpodobnost přenosu chřipkového viru. Kojence mladší šesti měsíců, pro které není určena chřipková vakcína, je možné chránit právě tímto způsobem, tedy očkováním rodičů a starších sourozenců. Co nejmasivnějším očkováním proti chřipce je možné významně snížit šíření viru v populaci a tím chránit nejohroženější skupiny obyvatel, u kterých může být vakcína méně účinná. V České republice se zatím proti chřipce bohužel očkuje žalostně málo, kolem 7 % lidí, nesrovnatelně méně než například ve vyspělých zemích Evropy nebo v USA.

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5 (1 hodnocení, průměr: 5,00 z 5)
Pokud chcete hodnotit, prosím, přihlašte se.
Loading...

Napsat komentář