Lenka Škodová je pro mne inspirativní osobností. Aktivně se věnuje svým třem dětem ve věku od 4 do 14 let, vede úspěšnou firmu se svým manželem a při výběru mateřské školy se rozhodla, že chce vzdělávání svého nejmladšího dítěte směřovat tak trošku jinak. „Dovolená? To si ani nevzpomenu…“ říká. Protože veškerý svůj volný čas věnuje dětem. Pojďme, milé čtenářky a čtenáři, nahlédnout do světa dětských skupin…
V minulém roce jste založili dětskou skupinu v Ostravě, co bylo hlavním impulzem, motivací?
Hlavní motivací byl náš nemladší syn. Jako rodiče tří dětí máme zkušenosti se státní i soukromou mateřskou školkou a některé věci jsme z pohledu rodičů viděli „jinak“. Proto jsme se rozhodli to vyzkoušet „po svém“.
Ano, řada rodičů v současné době hledá různé alternativy zajištění předškolní výchovy a vzdělávání. Někteří rodiče také poukazují na stále problematické vysoké počty dětí ve třídách. FAJN školka má fajn název, kdo nebo co bylo inspirací?
Vše se odvíjí od toho, že když je vám zkrátka dobře, věci jdou tak nějak samy. Chceme, aby u nás bylo fajn nej dětem a jejich rodičům, ale i těm, kteří prostředí školky tvoří, tedy i všem zaměstnancům a je jedno, jestli to jsou paní učitelky nebo paní, která se stará o čisté stolečky dětí. Když někam chodíte rádi, jde to vidět a hlavně cítit… Název zkrátka vyplývá z našeho konceptu a snahy o pozitivní prostředí, klima celé školy.
To je ovšem mravenčí práce, protože často právě vytvoření pozitivního klimatu ve školách vyžaduje velké úsilí všech stran. Čím je podle vás FAJN školka zajímavá, jiná? Zkuste popsat…
Naše školka je koncipovaná pro menší skupinu dětí, díky níž máme možnost věnovat se dětem opravdu individuálně a rozvíjet jejich schopnosti. Hodně „sázíme“ na rodinné prostředí a vzdělávání dětí, různorodé aktivity, které nabízíme dětem i rodičům. Individuální přístup k rodiči i dítěti je pro nás absolutní prioritou.
A na čem vám prioritně záleží?
Nejvíce nám záleží na tom, aby u nás děti byly spokojené. Není to o podbízení se a ústupcích, ale o vhodné motivaci a spolupráci nás všech. Jestli to děláme správně, nebo ne, ukáže až čas. Mým přáním je, aby děti, které od nás odejdou do školy, na školku vzpomínaly s láskou a dobrým pocitem, stejně jako jsem to měla a mám dodnes já.
Zajímalo by mne, jak vnímáte zařazování dvouletých dětí do mateřských škol? V systému školství toto téma stále vzbuzuje řadu otázek a především nesouhlasu z řad učitelek a ředitelek mateřských škol. Je to téma stále ožehavé a palčivé, řekla bych.
Nejsem ani pedagog, ani psycholog, vidím to jako maminka tří dětí. Podle mého názoru takto malé děti potřebují více než nové kamarády a prostředí školky cítit blízkost maminky a pocit bezpečí blízké osoby. Co se týče chodu školky, je to pak o ústupcích v denním režimu. A samozřejmě je hlavně ve smíšených třídách ovlivněn denní režim a pak také samotné cíle vzdělávání.
Napadá mne tedy přirozeně otázka: Přijímáte děti od dvou let, nebo je koncept postaven na jiném systému?
V podmínkách pro přijetí máme věkovou hranici 2,5 roku s tím, že s každým rodičem řešíme přijetí dětí individuálně a upozorňujeme na úskalí, která příliš včasné umístění dětí do předškolního zařízení má. Dítě by však mělo být zralé, v kolektivu dětí „vydržet“, ne jen přečkat dobu do příchodu rodičů.
Váš přístup mi přijde racionální a logický. Je smutné, že takto nepřemýšlí někteří rodiče. Využíváte informační a komunikační technologie (ICT) a dá se říci, že je váš postoj v tomto směru výjimečný. Někdy se paní učitelky ICT obávají. Můžete jako příklad dobré praxe říct, s čím máte pozitivní zkušenosti? A co připravujete z hlediska ICT do budoucna?
V dnešní době je zájem dětí (i velmi nízkého věku) o ICT technologie samozřejmostí, protože se s nimi děti setkávají v rodinném prostředí. Na druhé straně je tento zájem občas brzděn nechutí kantorů, kteří se novým technologiím brání a více než pomocnou ruku v nich spatřují ohrožení. Nám se podařilo najít paní učitelky, s kterými jsme na jedné „vlně“, a opět z toho získaly děti.
Díky využití ICT ve školce máme možnost dětem ukázat, že běžné součásti dnešní doby – jako jsou mobilní telefony, tablety a u nás ve školce tedy i interaktivní tabule – nejsou jen hračkou, ale dají se využít k vlastnímu rozvoji a poznání, byť se to děje právě prostřednictvím „hraní“. Moderní technologie nikdy nenahradí, ale výborně doplňují stávající metody práce s dětmi.
Kromě interaktivní tabule je u nás mezi dětmi hodně oblíbená chytrá včelka, jak říkají děti. „Bee–bot“ je digitální interaktivní pomůcka na rozvoj logického myšlení, prostorové představivosti, plánování a předmatematických dovedností. Pracovat s ní jsou schopny děti samostatně (pod vedením učitele), ale zajímavé je také sledovat je při skupinové práci, jak se mezi sebou musí dohodnout, jak postupovat, aby včelka došla do vytyčeného cíle.
I do budoucna jsme otevřeni novým metodám výuky, které se objeví, a v případě pozitivního vnímání dětí a rodičů jsme připraveni je zahrnout do našeho vzdělávání.
Děkuji za zajímavou inspiraci. Pojďme se vrátit k vaší vizi, vašim cílům. V každé instituci je klíčová spolupráce s rodiči dětí, jak to funguje u vás? Budujete systém rodinné organizace, kde rodiče mají možnost spolupodílet se na vytváření školky, nebo si, jak se říká, nenecháte do ničeho mluvit?
Komunikace je důležitá v každé oblasti, které se člověk věnuje. Bez komunikace a spolupráce se úspěch nedostaví. U školky, nebo obecně u práce s dětmi, je navíc prvkem zásadním. Komunikace mezi provozovatelem školky a rodiči je naprosto klíčová. I přesto, že se někdy hovoří o nepříjemných věcech, je nutné vždy komunikovat. Pokud přijde rodič s nápadem či dotazem, který může být prospěšný, pak je samozřejmě velmi vítán. Rovněž má rodič právo vědět, co se ve školce děje, zda je jeho dítě v pohodě nebo ho něco trápí. Jen takový způsob komunikace udrží ve školce přátelskou a otevřenou atmosféru.
Často je problematika dětských skupin spojována s řadou polopravd a nejasností. Je to opravdu tak, že dětská skupina nemá žádné povinnosti? Žádná omezení? Zkuste čtenářkám přiblížit, co konkrétně znamená založit a vést dětskou skupinu. Má to nějaká úskalí? Rizika?
Některé dětské skupiny vznikly velmi spontánně a někdy mám pocit, že ne všechny jsou si vědomy, jaké podmínky musí splňovat. Mají samozřejmě na počátku svého vzniku jednodušší start, nicméně i tak podléhají přísné kontrole ze strany úřadů. Jen například u budovy, která je vhodná pro umístění dětské skupiny, platí velmi přísná pravidla, co se týče hygienických, protipožárních a bezpečnostních norem. Dětská skupina má rovněž povinnost být pojištěna pro možná rizika s tím spojená. Velmi podstatnou informací je pak pro rodiče skutečnost, že i dítě v dětské skupině podléhá povinnému očkování, stejně jako v klasických školkách.
Volnost pak nabízí výběr zaměstnanců v dětské skupině. Pokud se provozovatel spokojí pouze s nejnutnější kvalifikací, vystačí si v dětské skupině např. s chůvou. U nás patří mezi důležité aspekty kvalita vzdělávání. Nejsme institucí zajišťující pouze „hlídání“ dětí. Proto jsou všichni naší pracovníci kvalifikováni v oblasti předškolní výchovy a vzdělávání. Apelovala bych spíš na rodiče dětí, že je důležité zjistit, kdo v dané dětské skupině tvoří jeho tým a jestli a jaký má skupina plán vzdělávání. Na jakém principu a filozofii skupina vlastně funguje?
Dětská skupina nemusí tedy nutně znamenat horší způsob vzdělávání, naopak může přinášet výhody, pokud se „inspiruje“ Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a využije jej právě pro odlišení a koncepci. Obrovskou výhodou skupin je pak menší počet dětí, což umožňuje individuální přístup ke každému z nich a možnost jeho podpory v oblastech, které dítě baví a naplňuje.
Já osobně vnímám jako velkou rezervu, že z hlediska koncepce tzv. pro-rodinné politiky dostatečně nespolupracuje Ministerstvo školství s Ministerstvem práce a sociálních věcí. A proto také není dostatečně využit potenciál možné spolupráce, řekněme, klasických mateřských škol a dětských skupin. Ale to je spíše systémový problém. Spolupracujete Vy s nějakou školou? A můžete spolupráci přiblížit?
Dětské skupiny jsou hodně vnímány jako méněcenná volba pro předškolní vzdělání. Něco, co vzniklo nedostatkem volných míst v obecních školkách, případně jako něco, co si mohou dovolit jen někteří.
Nicméně i v této oblasti se již pomalu vztahy zlepšují a spolupráce dětské skupiny a mateřské školy, případně školy, kam budoucí školák nastupuje, je dnes vlastně klíčovou. Změnou zákonů dětské skupiny podléhají povinnosti přezkoušení předškolních dětí v mateřské škole zařazené v rejstříku MŠMT, zda děti splňují povinné znalosti před nástupem do školy.
V naší skupině se podařilo navázat spolupráci se školkou, která se nachází ve stejném obvodu města, a spolupráce funguje výborně. Máme za sebou tři úspěšná „přezkoušení“ našich dětí s výborným výsledkem. Vzhledem k tomu, že v naší školce fungují paní učitelky s odborným vzděláním, dětem jsou vedena portfolia, je s nimi pracováno dle klasického vzdělávacího plánu, nebyl s přezkoušením našich předškoláků žádný problém. Z naší pozice to tedy naopak vnímáme jako kontrolu, že jsou děti v naší skupině vedeny tak, aby byly po opuštění naší školky připraveny na povinnou školní docházku.
Kde vidíte FAJN školku za rok, co byste si přála?
Školku provozujeme pouze krátce, prošli jsme si hodně pernými a náročnými dny, ale myslím si, že se výsledek pomalu dostavuje. Pocit, že svou práci dělám ráda se vším, co k ní patří, se svými radostmi a starostmi. Pevně věřím, že se nám podaří školku naplnit dětmi a ve spolupráci s rodiči ji dostat mezi vyhledávané školky v Ostravě. Jedinou „známkou“, kterou dostaneme, je hodnocení dětí, které od nás odejdou. Pevně věřím, že na školku budou vzpomínat jako na místo, kde jim bylo fajn.